Palmy/Palmae

Na světě je asi přes 2000 druhů a necelých 200 rodů. Původní domovinou palem je tropický a subtropický podnebný pás. Palmy můžeme laicky rozdělit na dva typy podle tvaru listů.

  1. a) zpeřené
  2. Listy jsou po celé délce řapíku uspořádané do jedné roviny. Často jsou listy u báze řapíku (začínající části listu) přeměněny v trny. Typickým příkladem jsou datlovníky (Phoenix), kokosovníky (Cocos) a mnoho dalších. 
  3. b) dlanité/četné
  4. Listy mají tvar dlaně. Tyto listy mají dlouhý řapík bez listů, může mít trny a na konci se jakoby paprskovitě rozbýhá a vytváří dojem dlaně. Typickým příkladem jsou Washingtonie, Trachycarpusy, Chamaerops (řapík s trny).

Velikost: Palmy jsou ve velikosti velice rozmanitá čeleď. V celé čeledi Palmae můžeme neléz palmy co dorůstají sotva do jednoho metru (Reinhardtia gracilis) a pak opravdové protiklady, které se ční do vyšky až 60 metrů (Ceroxylon quindiuense).

Kmen: Je velice různorodý ať už svojí velikostí, nebo strukturou. Jsou druhy s kmenem hladkým (Archontophoenix), kmenem velice hrubým jako (Phoenix), na jiných zůstávají zbylé řapíky listů a tvoří "suknici", nebo řapíky tvořící kolem celé palmy vláknitý obal (většinou chrání palmu před mrazem). U palmy Jubaea chilensis byl údajně naměřen nejširší kmen, a to 130 cm v průměru. Opakem jsou palmy s kmenem široký pár desítek centimetrů.

Výskyt/stanoviště: Palmy jsou velice přizpůsobivé rostliny a díky své přizpůsobivosti se jim podařilo osídlit opravdu rozsáhlou paletu geobiomů. Palmy rostoucí v suchých a horkých oblastech disponují určitou rezistencí vůči požáru a jejich kořeny jsou přizpůsobeny k odběru vody z větších hloubek. Opakem mohou být palmy rostoucí v zamokřených oblastech, na mořském pobřeží a močálech. Palmy rostoucí v horách, na útesech a kaňonech, jiné rostou v deštných lesích a  na savanách.

Květ a plody: Jsou rozdílné podle jednotlivých druhů. Liší se jednak v barvě, počtu a velikostí. Květy palem jsou dvoudomé. Nejvíce květů má údajně Corypha umbraculifera a to kolem 100 000 květů. Největší plod má palma seychelská (Lodoicea maldivica), která se pyšní až 50 cm dlouhými a 30 kg těžkými plody. 

Užitečnost: V mnohých chudých oblastech se jedná o jeden z mála dostupných zdrojů potravy. V suchých horkých blastech severoafrických a arabských pouštích je pěstován v oázách datlovník pravý (Phoenix dactylifera), jehož plody slouží jako potrava pro místní obyvatele (z plodů=datlí se připravuje i alkohol). Datle jsou i u nás velice oblíbené hlavně v období Vánoc. Více užitečnější palmou je kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera), obyvatelé tropických oblastí říkají, že kokosovník lze využít na 999 způsobů, od potraviny, přes stavební materiál až k drobným pomůckám do domácnosti. Další velice pěstovanou palmou je palma olejná (Elaeis guineensis), jak napovídá její název, pěstuje se kvůli oleji. V celé čeledi nalezneme i mnoho dalších užitečných palem, ale tyto tři jsou asi nejznámější. 

Odolnost: Díky své přizpůsobivosti se palmy dokázaly přizpůsobit velice rozsáhlé škále podmínek. Pouštní druhy snáší nízkou vlhkost vzduchu a většinou i pokles teploty k nule. Palmy striktně tropické nesnesou pokles teploty pod 0 °C a takové tepoty se pro ně stávají i smrtící. A jiné, původem z horských oblastí, se vyvinuly a přizpůsobily dosti drsným podmínkám a jsou schopné s většími, nebo menšími problémy přežít i v našem podnebném pásu.

Palmy podle odolnosti opět laicky můžeme rozdělit do dvou kategorií, podle jejich výskytu v podnebném pásu a asi do tří podkategorií podle teplotní odolnosti.:

Subtropické:

  1. 1) mrazuodolné: palmy původem ze subtropického pásu s odolností mezi -15/-18 °C, listy jsou odolné mezi -10/-13 °C.
  2. Nejvhodnější jedinci do našeho podnebí, u těch nejvíce odolných (T. fortunei, T. takil, R. hystrix...) můžeme zkusit zimovat i bez vytápění. 
  3. 2) odolné: palmy původem z teplejší částí subtropického pásu, nebo přechodu mezi subtropickým a tropickým p. p. s odolností mezi -10/-14 °C, listy jsou odolné v rozmezí -5/-9 °C. Stále poměrně odolní jedinci, některé je možné pěstovat i volně venku u nás, ale se zimním vytápěním. Nejtypičtější palmou jsou washingtonie (filifera/robusta), nebo J. chilensis a Butie.

Tropické:

  1. Palmy původem z tropického pásu. Tyto palmy jsou teplotně "nezajímavé" pro pěstování venku. V úvahu připadá pouze venkovní letnějí a to jenom u těch méně náročných, jinak se při jejich pěstování neobejdeme bez skleníku nebo zimní zahrady. Pokud se vám ale povede tropickou palmu navyknout, dostáváte odolnější a o něco krásnější palmu (na plném slunci se více zbarví). Typickými palmami tropického pásu jsou kokosovník (Cocos nucifera), Howea, také Areca a Licuala.

Pro začínající pěstitele bych proto doporučil začít s nějakou subtropickou palmou třeba datlovníkem, washingtonií, nebo trachycarpusem. Tyto palmy nejsou tak náročné, v květináči snesou i přízemní mrazík a jsou schopny tolerovat velkou škálu poskytnutých podmínek.

 

 

Koupě palmy není levná záležitost, ale můžete si jí vypěstovat ze semene, proto přikládám odkazy na e-shopy:

Prodej palem:

Mrazuvzdorné:

Tropik.cz

cesketropy.cz

palmycycasy.cz

Tropické:

Tropik.cz

cesketropy.cz

Semena:

Tropik.cz

- mrazuvzdorné

- tropické

Pokud můžete, dávejte radši přednost menším rostlinám, nejlépe semenáčkůn. Menší rostliny se velice dobře navykávají na naše podmínky a tudíš, až je zasadíte ven mají mnohem větší šanci na přežití, než ty, které byly pěstovány na plantáži někde ve Španělsku. 

Kontakt

JihoMoravskéPalmy

 

 

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode