Banánovníky

Určitě jste někdy jedly banány, žluté, měkké a sladké plody, ale napadlo vás někdy, na čem vlastně rostou? Logicky jste si mohly odvodit banánovník, ale co je vlastně banánovník?

Banánovník není ani strom, keř, nebo palma, ale jednoděložná bylina! Někteří banánovníci jsou byliny i 15 metrů vysoké! Proto se banánovníky řádí k jedněm z nejvyšších bylin na světě. Banánovníky dnes nalezneme ve všech tropických a subtropických oblastech světa. Původní domovinou jsou zřejmě tropy a subtropy jižní a jihovýchodní Asie, Afrika, Madagaskar a údajně i sever a severovýchod Austrálie. Banánovníky se pěstují hlavně pro své plody, které tvoří v hlavních oblastech jejich pěstování základ zemědělství (státům Střední Amerika se přezdívá "Banánové republiky") a také tvoří základ stravy místního obyvatelstva. Listy banánovníku jsou tenké, dlouhé několik metrů. Barva listů je odlišná podle druhu. Na mnohých banánovnících se hlavně v mládí objevují různé fleky, nebo žíhání. Banánovníky nemají kmen, ale pseudokmen tj. nepravý kmen, který je složen z částí listů, které vyrůstají ze středu. Banánovník svůj život zakončí květem, následně dává veškerou poslední "sílu" do květu a plodů, a poté odejde do banánového nebe. Ale to neznamená úplný konec! Během života a i na konci banánovník vytváří značné množství odnoží, které opět dorostou do velikosti mateřské rostliny a opět mohou vytvořit květ i plody. V nejlepších možných podmínkách (tropické oblasti) toto období trvá cca 2 roky, u nás v zimní zahradě cca 3 roky a jen tak na parapetu v bytě, se může tato doba prodloužit i na více jak 5 let. 

• Plody z původních druhů banánovníků (ty, které nebyly nějak poznamenány lidským šlechtěním) obsahují semena různé velikosti a také počtu (podle druhu). Tyto rostliny lze množit jak semeny, tak i odnožemi (vegetativně). Plody, které se dostávají na náš stůl jsou plody z tzv. sterilních rostlin. Plody z těchto rostlin neobsahují semena, jsou velké a rozmnožit takovou rostlinu je možné pouze pomocí odnoží (vegetativně).

V dnešní době se k nám dostávají na trh i "zeleninové banány" nazývané plantainy. Ptantainy jsou plody nejčastěji z Musa paradisiaca, které se před konzumací musí tepelně upravit.

Zatím to není nějak zajímavé, tropy a subtropy, teplo a slunce, ale co banány na sněhu? Zdá se vám to jako vtip? Není. Část druhů banánovníků se přizpůsobila chladnějším podmínkám (zeměpisná šířka): (Musa basjoo), a další se vyvinula v horském klimatu (nadmořská výška): (Musa sikkimensis, Musella lasiocarpa...), díky tomu mnohé z těchto druhů disponují ohromnou odolností a jsou proto schopné přežít i mráz kolem -20 °C! Ale při této teplotě nemůžeme počítat s tím, že další rok budeme mít banánovník takový, jaký byl v létě. Při teplotě lehce pod 0 °C se poškodí listy (zlomí se a jejich konzistence po opravdovém mrazíku připomíná "špenát"), při teplotě pod -5 °C dochází k promrznutí pseudokmene a jeho zničení. Teplotu -20 °C přežívá podzemní část corm, ALE pouze s dobrým zimováním! Jinak i corm bez ochrany umrzne při teplotě kolem -10 °C.

• Takže, mrazuvzdorné banánovníky jako (M. basjoo, M. sikkimensis) vykopeme/zazimujeme nejlépe ihned poté, co dojde k poškození listů. Pokud to ale počasí ještě dovolí a další noční teplota nebude klesat pod 0 °C, můžeme banánovník ještě chvíli nechat venku. Když už hrozí intenzivnější mráz, banánovníky přeneseme buď na zimoviště, nebo je zazimujeme venku. 

Koupit banánovník v dnešní době již není žádný problém. Ve většině květinářství mají tropické druhy, nejčastěji Musa acuminata, Musa tropicana atd... . Sehnat mrazuvzdorný banánovník je už o něco složitější. V lepším květinářství lze občas narazit na M. basjoo, ale pokud chcete i nějaký méně známý, nebo vzácnější druh, je potřeba obrátit se na specializované prodejny. 

Vedle článku proto přikládám odkazy na prodejce, kde je možné tyto méně známé banánovníky sehnat.